Ẹrọ Ìṣirò Ìgbà
Ṣírò àwọn ìyàtọ̀ àkókò láàárín àwọn ọjọ́, tàbí fi kún/yọ àkókò kúrò nínú ọjọ́ èyíkéyìí
Bí Ìṣirò Àkókò Ṣe Ń Ṣiṣẹ́
Ẹrọ ìṣirò náà lo àwọn àlgọ́rítìmù ọjọ́-àkókò tó gbòòrò láti bójú tó àwọn òfin kàlẹ́ńdà tó díjú:
- Ó ka gígùn oṣù tó yàtọ̀ síra mọ́ (ọjọ́ 28-31)
- Ó máa ń bójú tó àwọn ọdún ìbísí fúnra rẹ̀ (ní ọdún 4 kọ̀ọ̀kan, àyàfi àwọn ọdún ọgọ́rùn-ún tí a kò lè pín pẹ̀lú 400)
- Ó ṣírò àwọn ìgbà pípé dé ìṣẹ́jú àáyá
- Ó yí padà láàárín gbogbo àwọn ìwọ̀n àkókò (láti ìṣẹ́jú àáyá sí ọdún àti ohun gbogbo láàárín)
- Ó pèsè àpapọ̀ àkókò nínú ìwọ̀n kọ̀ọ̀kan àti ìtúpalẹ̀ tí ènìyàn lè kà
Kí ni Ìgbà?
Ìgbà ni iye àkókò tó kọjá láàárín àwọn àkókò méjì kan pàtó. A lè wọn ọ́n ní onírúurú ìwọ̀n bíi ìṣẹ́jú àáyá, ìṣẹ́jú, wákàtí, ọjọ́, ọ̀sẹ̀, oṣù, àti ọdún. Ẹrọ ìṣirò yìí ràn ọ́ lọ́wọ́ láti rí ìgbà pípé láàárín ọjọ́/àkókò méjì, tàbí láti ṣírò ọjọ́/àkókò tuntun nípa fífi ìgbà kan pàtó kún un tàbí yíyọ ọ́ kúrò. Ó wúlò fún ìṣètò iṣẹ́, ìṣirò ọjọ́ orí, kíkà sẹ́yìn fún àwọn ìṣẹ̀lẹ̀, títọ́pinpin wákàtí iṣẹ́, àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ìlò míràn nínú ayé gidi.
Àlàyé Àwọn Ipo Ẹrọ Ìṣirò
Ipo Ìgbà
Ṣírò ìyàtọ̀ àkókò láàárín ọjọ́ àti àkókò méjì. Fi ọjọ́/àkókò ìbẹ̀rẹ̀ àti ọjọ́/àkókò ìparí sílẹ̀ láti rí iye àkókò tó ti kọjá láàárín wọn. Ó pé fún ṣíṣírò ọjọ́ orí, ìgbà iṣẹ́, tàbí àkókò tó kù sí ìṣẹ̀lẹ̀ kan.
Ipo Fífi Àkókò Kún
Fi ìgbà kan pàtó kún ọjọ́/àkókò ìpìlẹ̀ láti mọ ọjọ́/àkókò tí yóò jáde. Ó wúlò fún ṣíṣírò àwọn ọjọ́ ìparí, àwọn ìpàdé ọjọ́ iwájú, tàbí àwọn ọjọ́ ìparí.
Ipo Yíyọ Àkókò Kúrò
Yọ ìgbà kan pàtó kúrò nínú ọjọ́/àkókò ìpìlẹ̀ láti mọ ọjọ́/àkókò tó ti kọjá. Ó wúlò fún ṣíṣírò àwọn ọjọ́ ìbẹ̀rẹ̀, àwọn ọjọ́ ìparí tó ti kọjá, tàbí àwọn ọjọ́ ìtàn.
Àwọn Ìlò Tó Wọ́pọ̀
Ìṣirò Ọjọ́ Orí
Ṣírò ọjọ́ orí pípé ní ọdún, oṣù, àti ọjọ́ láti ọjọ́ ìbí sí òní tàbí ọjọ́ èyíkéyìí míràn.
Ìṣètò Iṣẹ́
Ṣírò ìgbà iṣẹ́, fi àkókò àfikún kún àwọn ọjọ́ ìparí, tàbí pinnu àwọn ọjọ́ pàtàkì.
Àwọn Ipele Pàtàkì nínú Ìbáṣepọ̀
Ṣírò iye ìgbà tí ẹ ti wà pọ̀, àwọn ọjọ́ tó kù sí ọjọ́ ìyàrá, tàbí àkókò láti ìgbà àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì.
Ìṣètò Ìrìn-àjò
Ṣírò àwọn ọjọ́ tó kù sí ìsinmi, ìgbà ìrìn-àjò, tàbí àwọn ìyàtọ̀ àkókò fún ìrìn-àjò káríayé.
Kíkà Sẹ́yìn fún Ìṣẹ̀lẹ̀
Ka sẹ́yìn sí àwọn ìgbéyàwó, ayẹyẹ ìparí ilé-ìwé, àwọn ọdún, tàbí ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì èyíkéyìí.
Àwọn Wákàtí Iṣẹ́
Ṣírò àpapọ̀ wákàtí iṣẹ́, ìgbà àwọn ìyípadà iṣẹ́, tàbí títọ́pinpin àkókò fún àwọn iṣẹ́.
Lóye Àwọn Ìwọ̀n Àkókò
Ìṣẹ́jú Àáyá
Ìṣẹ́jú
Wákàtí
Ọjọ́
Ọ̀sẹ̀
Oṣù
Ọdún
Àwọn Ìmọ̀ràn Pàtàkì fún Lílo Ẹrọ Ìṣirò
Lo Bọ́tìnnì 'Nísisìyí'
Tẹ 'Nísisìyí' láti fi ọjọ́ àti àkókò ìsinsìnyí sílẹ̀ lójú ẹsẹ̀. Èyí pé fún ṣíṣírò àkókò láti ìsinsìnyí sí ọjọ́ ọjọ́ iwájú tàbí fún àwọn ìṣirò ọjọ́ orí.
Fi Àkókò Kún un fún Pípé
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ọjọ́ nìkan ṣiṣẹ́, fífi àwọn àkókò pàtó kún un yóò fún ọ ní àwọn èsì pípé dé ìṣẹ́jú àáyá. Ó ṣe pàtàkì fún títọ́pinpin iṣẹ́ pípé tàbí àwọn ìṣirò tí ó ní í ṣe pẹ̀lú àkókò.
A ti bójú tó Àwọn Ọdún Ìbísí
Ẹrọ ìṣirò náà máa ń ka àwọn ọdún ìbísí (ọjọ́ 366 dípò 365) mọ́ fúnra rẹ̀, èyí tó ń rí i dájú pé àwọn ìṣirò náà péye ní gbogbo ọdún.
Àwọn Irú Èsì Púpọ̀
Ipo ìgbà máa ń fi àwọn èsì hàn ní onírúurú ìwọ̀n nígbà kan náà. Lo àpapọ̀ ọjọ́ fún àwọn ìfiwéra tó rọrùn, tàbí ìtúpalẹ̀ pátápátá fún òye tó kún rẹ́rẹ́.
Àwọn Ọjọ́ Tó Ti Kọjá àti Àwọn Ọjọ́ Ìwájú
Ẹrọ ìṣirò náà ṣiṣẹ́ fún àwọn ọjọ́ tó ti kọjá (àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ìtàn, ìṣirò ọjọ́ orí) àti àwọn ọjọ́ ọjọ́ iwájú (kíkà sẹ́yìn, àwọn ọjọ́ ìparí, ìṣètò).
Àwọn Àgbéyẹ̀wò nípa Agbègbè Àkókò
Ẹrọ ìṣirò náà lo agbègbè àkókò agbègbè rẹ. Fún àwọn ìṣirò káríayé, kọ́kọ́ yí gbogbo àkókò padà sí agbègbè àkókò kan náà fún àwọn èsì pípé.
Àwọn Àpẹẹrẹ Ayé Gidi
Ṣírò Ọjọ́ Orí Rẹ Pípé
Ọjọ́ Ìparí Iṣẹ́
Kíkà Sẹ́yìn fún Ìsinmi
Ọjọ́ Ìyàrá Iṣẹ́
Títọ́pinpin Ọjọ́ Orí Ọmọdé
Àwọn Ìṣẹ̀lẹ̀ Ìtàn
Àwọn Otitọ́ Tí Ó Wuni nípa Àkókò
Àwọn Ìṣẹ́jú Àáyá Ìbísí
Ìyípo Ayé ń fàì lọ díẹ̀díẹ̀. Lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan, a máa ń fi 'ìṣẹ́jú àáyá ìbísí' kún un láti jẹ́ kí àwọn aago átọ́míìkì bá ìyípo Ayé mu. Èyí tó gbẹ̀yìn ni a fi kún un ní ọdún 2016.
Ìpìlẹ̀ Gígùn Oṣù
Gígùn àwọn oṣù dá lórí àwọn àtúnṣe kàlẹ́ńdà Róòmù ìgbàanì. Oṣù Keje (Julius Caesar) àti Oṣù Kẹjọ (Augustus Caesar) méjèèjì ní ọjọ́ 31 nítorí pé kò sí ọba kankan tó fẹ́ oṣù tó kúrú!
Bílíọ̀nù kan Ìṣẹ́jú Àáyá
Bílíọ̀nù kan ìṣẹ́jú àáyá jẹ́ nǹkan bí ọdún 31.7. Bí o bá gbé títí di ọdún 80, ìwọ yóò ti gbé nǹkan bí bílíọ̀nù 2.5 ìṣẹ́jú àáyá.
Àwọn Ọjọ́ Tó Sọnù
Nígbà tí a gba kàlẹ́ńdà Gregorian ní ọdún 1582, a fò ọjọ́ 10 kọjá (Oct 4 → Oct 15) láti tún kàlẹ́ńdà náà bá àwọn ìgbà mu. Àwọn orílẹ̀-èdè kan kò gbà á títí di àwọn ọdún 1900.
Àwọn Àkíyèsí Pàtàkì
Àwọn Agbègbè Àkókò
Ẹrọ ìṣirò náà lo agbègbè àkókò agbègbè rẹ. Fún àwọn ìṣirò tó kan onírúurú agbègbè àkókò, kọ́kọ́ yí gbogbo àkókò padà sí agbègbè kan náà.
Àkókò Ìpamọ́ Oòrùn
Àwọn ìyípadà DST lè fa ìyàtọ̀ wákàtí kan. Fún àwọn ìṣirò pàtàkì tó kọjá àwọn ìyípadà DST, jẹ́rìí sí àkókò pípé.
Àwọn Ìyàtọ̀ nínú Gígùn Oṣù
Nígbà tí a bá ń fi oṣù kún un/yọ ọ́ kúrò, ẹrọ ìṣirò lè ṣàtúnṣe àwọn ọjọ́ bí èsì bá jẹ́ aláìtọ́ (f.à.p., Jan 31 + oṣù 1 = Feb 28/29).
Àwọn Ìyípadà Kàlẹ́ńdà Ìtàn
Ẹrọ ìṣirò náà lo kàlẹ́ńdà Gregorian ìgbàlódé. Kò ka àwọn ìyípadà kàlẹ́ńdà ìtàn mọ́ (f.à.p., kàlẹ́ńdà Julian, àwọn ọjọ́ tó sọnù ní 1582).
Àwọn Ọjọ́ Iṣẹ́
Ẹrọ ìṣirò náà pẹlú gbogbo ọjọ́ (àwọn òpin ọ̀sẹ̀ àti àwọn ọjọ́ ìsinmi). Fún àwọn ìṣirò ọjọ́ iṣẹ́, ìwọ yóò ní láti kà wọ́n mọ́ lọtọ̀.
Ìwé Itọ́kasi Irinṣẹ́ Pípé
Gbogbo irinṣẹ́ 71 tí ó wà lórí UNITS